Alča na cestách

Plující Hotel: Týdenní dobrodružství po Středozemí

Miluju cestování autem. Tu svobodu, že můžu jet prakticky kamkoliv, zastavit, kde se mi líbí nebo naopak když se mi někde opravdu nelíbí, prostě se sbalím a jedu jinam. Vůbec mi nevadí sedět hodiny v autě, řídit a nebo ještě lépe se jako spolujezdec kochat výhledy, hledat na mapě, kudy právě projíždíme a co je tam zajímavého.

Vyrazit na 7-mi denní plavbu výletní lodí pro mě byla tak trochu výzva, na kterou jsem se ale neuvěřitelně těšila. Lituju? Ani na chvíli. Pojedu znovu? Určitě.

Představte si týden v all-inclusive hotelovém komplexu s permanentním výhledem na třpytící se hladinu moře, kombinovaný s poznávacím zájezdem. Tohle není jen dovolená, to je životní styl. Každý den se probouzíte v jiném přístavu, objevujete krásy další a další země se všemi jejími specifiky a mezitím si jen tak mimochodem zajdete do casina, do divadla, na výbornou večeři nebo se pěkně spálíte u bazénu. A to vše za neustálé péče všudypřítomného, usmívajícího se a energií nabitého personálu.

Nalodění

Už samotný nástup na loď je zážitek! Naše cestování začalo krátkým poznáváním krás Puglie (více v předchozím článku). Do přístavu v Bari, kde naše plavba začíná jsme tak dorazili autem. Přiznávám, že jsem měla z orientace v přístavu a jak to celé bude probíhat trochu obavy.

Poradili jsme si s uzavírkou v okolí přístavu v Bari, párkrát zamávali papírem MSC u závor, vysloužili si několik zářivých italských úsměvů a nakonec se zdárně dostali až k lodi.

Tady už začíná celá výborně zorganizovaná show. Vyložíme kufry a společně s několika dalšími auty vyrážím do parkovacího domu, odkud nás zpět veze mikrobus. Poté procházíme různými kontrolami, celý proces připomíná odbavení před letem na letišti. S tím rozdílem, že tady nemáte šanci se ztratit. Všude jsou ukazatele a personálu, který vás naviguje je snad víc než pasažérů.Když si náhodou nejste něčím jisti, s úsměvem vám v několika jazycích odpoví. Pravda, čeština tu moc nefrčí a několikrát se setkám s tím, že mě považují za Italku. Nakonec se ale vždy k té angličtině nějak dopracujeme a domluvíme se.

Po ani ne hodinovém procesu se dostáváme na loď, kde už máme přichystanou naši kajutu. Malá ale útulná, s dostatkem úložných prostor.

První dojmy

Vyplouváme! Obrovský kolos se dává do pohybu, výhled je famózní. Prostě plující panelák.

Přístavy

Každý večer dostáváme do kajuty složku s instrukcemi k dalšímu dni. Kdy a do jakého přístavu připlouváme. Jakým způsobem funguje doprava z lodi do města a co zajímavého tam lze vidět. 

V některých přístavech nás od lodi dopravuje autobus, někde na nás čeká menší loď a dvakrát dokonce na pevninu plujeme v záchranných člunech.

Nejdůležitější část instrukcí je čas posledního busu/lodi a čas vyplutí z přístavu. Protože tahle loď na nikoho nečeká! Tady vás žádný delegát nahánět nebude. První noc mi ve snech loď ujela hned dvakrát, evidentně jsem z toho měla velký respekt 🙂

Naším permanentním doplňkem na lodi se stává ID kartička.

Je to taková naše občanka a peněženka v jednom. Bez ID karty nás nepustí ani z lodi, ani zpět na palubu. Děti samozřejmě musely otestovat, jestli je pustí samotné 🙂 Ven ne, zpět dovnitř ano.

Při každém nalodění znovu zároveň procházíte i rentgenem a kontrolou zavazadel stejně jako na letišti.

Nepřestává mě každý den fascinovat, jak mají vše zorganizované. Cedule, ukazatele, lístečky s pořadovými čísly pokud vás do přístavu dopravuje člun, personál, který ukáže cestu a permanentně se na vás usmívá.

Jedinkrát čekáme ve frontě a to v přístavu na Zakynthosu, kde se evidentně všichni spolucestující rozhodli přijít zpět do přístavu až cca 30 minut před odjezdem posledního člunu stejně jako my.

Naše plavba byla po trase Bari (Itálie) – Benátky (Itálie) – Dubrovník (Chorvatsko) – Kotor (Černá hora) – Corfu (Řecko) – Zakynthos (Řecko) – Bari (Itálie).

Před samotnou cestou jsem nevěnovala žádný čas přípravě itineráře a plánu toho, co chceme v jednotlivých přístavech vidět. Každé ráno jsem tedy u snídaně v rychlosti zkoukla mapu v telefonu, zadala do Google „co vidět v…“ a vyrazili jsme. Zároveň jsem nechtěla dětem jakkoliv cestování znepříjemnit tím, že bychom celé dny chodili po městech a památkách a večer padli do postelí úplně mrtví. 

Benátky a Dubrovník jsme prošli pěšky. Pobyt v Benátkách jsme si navíc zpříjemnili půlhodinovou projížďkou gondolou, úžasný a nezapomenutelný zážitek.

V Kotoru jsem poprvé v životě využila tzv. Hop-on/hop-off autobusů. Dříve jsem se na turisty sedící v těchto červených busech se sluchátky na uších koukala s despektem. Tímto se všem omlouvám a přiznávám, že je to příjemný a efektivní způsob poznávání dané lokality v krátkém čase. Mohli jsme vystoupit na několika zastávkách, v klidu si dané místo projít a strávit tam, kolik času jsme chtěli a navíc děti rozuměli i průvodci ve sluchátkách v angličtině a bavilo je to. Na Corfu jsme tak už na „hopíka“ šli s jistotou a krásně si nejdůležitější a nejhezčí místa alespoň části ostrova projeli.

Na Zakynthosu jsme vyrazili na lodní výlet ke známé pláži Navaggio a Blue caves. Neuvěřitelně nádherné barvy moře! Na závěr výletu jsme využili možnosti koupání na otevřeném moři, které bylo na začátku května ještě dost studené.

Shrnuto, podtrženo, strategie příliš dopředu neplánovat, mít jen zhruba představu a nechat to na momentální náladě, počasí a příležitosti se nám opět vyplatila. Ve srovnání s cenou výletů a zájezdů nabízených přímo na lodi jsme utratili výrazně méně. Ano, museli jsme si to zařídit sami, najít, zorientovat se, hlídat čas a také nemuselo nic vyjít. Ale to beru jako standardní součást cestování a poznávání všech míst 🙂

Benátky - projížďka Gondolou 90 EUR/30 minut
Ponte Rialto z Gondoly
Dubrovník - Lovrijenac
Dubrovník
Montenegro - Perast
Montenegro - Perast
Corfu
Corfu - pozorování přistávání letadel
Zakynthos - pláž Navaggio
Zakynthos - Blue Caves
Program

Součástí každodenní složky s instrukcemi je i aktuální program na lodi. 

A tady se máte opravdu na co těšit. Jak jsem řekla na začátku…all-inclusive hotel na vodě se vším co k tomu patří. 

Soutěže pro děti i dospělé, lekce tance, jógy, karaoke a famózní večerní představení v divadle. Tady to není jen nějaký kompars, ale opravdu umělci, zpěváci a tanečníci, kteří se postarají o parádní zážitky. Už jsem za život pár animačních programů viděla, ale toto se s tím fakt nedá srovnat. Tohle má skutečně úroveň! Kromě prvního večeru jdeme na představení každý večer, takže když se poslední představení nese v duchu završení celé plavby, včetně rozloučení, jsem upřímně dojatá.

Jídlo

Pár all-inclusive dovolených už jsem zažila, ale takovýhle permanentní výběr jídla ještě ne. Tady se hlady umřít opravdu nedá. Třetí den zkoušíme servírovanou večeři a této možnosti využíváme i další dny. Luxus! Dokonce i děti si jídlo chválí a to je co říct. A když jim to náhodou nesedne, není problém si vybrat a objednat jiné jídlo. Nebo naopak si jídlo, které nám chutnalo přidat. Tady opravdu platí: spokojenost hosta na prvním místě! 

Houpe loď?

Dva večery jsou opravdu velké vlny a loď se jen mírně a příjemně houpe. Žádné drama, rozlité čaje a rozbité talíře. Kinedryl netřeba 🙂 Prostě jen cítíte, že jste na moři a loď jede. Většinu plavby si ale toho, že jedete ani nevšimnete a několikrát se mi stalo, že jsem ani nezaregistrovala, že už jsme vypluli z přístavu.

Internet a signál

Pro celou plavbu je možné si koupit balíček připojení k wi-fi. My jsme to nevyužili a i děti zvládli ten částečný off-line život bez újmy 🙂 Záleží na přístavu a jak daleko od břehu loď pluje. Někde jsme chytili signál ještě celkem dlouho po vyplutí, někde už po půl hodině nic. Rozdíl je i mezi kajutami. Ve vnitřní kajutě často signál nebyl, všude venku ano. Zároveň je dobré si v telefonu nastavit ruční výběr sítě, ať nemá pak člověk překvapení na vyúčtování za telefon. Tady opravdu nikdy nevíte, co kde chytíte za síť a celá dovolená se tak může dost prodražit.

Naše plavba byla i napříč časovými pásmy (Řecko +1 hodina). Nastavení budíku na správnou hodinu v kombinaci s existujícím/neexistujícím signálem se tak stalo poměrně slušnou výzvou. Co bych v tu chvíli dala za klasický starý budík! Nakonec jsem to vyřešila v telefonu ručním nastavením sítě a ručním nastavením času.

Co nezapomenout s sebou?
Co bych příště udělala jinak?
Kolik to celé stálo?
Něco málo o lodi Armonia, kterou jsme pluli

Týdenní plavba lodí byla pro mě naprosto úžasným zážitkem, který mi umožnil poznat nová místa, zažít luxusní pohodlí a nezapomenutelné chvíle na moři. Každý den přinášel nové dobrodružství, nové přístavy a nové zážitky, které bych si jinde jen těžko dokázala představit.

Jedinečný zážitek z pobytu na lodi mě nadchl natolik, že už teď plánuji, kam se vydám příště. Ráda bych prozkoumala další části Středomoří, možná se podívala do exotických destinací Karibiku nebo vyrazila na plavbu po fjordech v severní Evropě. Ať už se rozhodnu jakkoliv, jedno je jisté – plavba lodí má své jedinečné kouzlo, které mě zcela pohltilo.

Tak kam to bude příště? Možností je nekonečně a já už teď vím, že další plavba bude stejně tak skvělá, ne-li ještě lepší!

4 názory na “Plující Hotel: Týdenní dobrodružství po Středozemí”

  1. irena smrčková

    Hezký den, mohla byste mi prosím napsat pár podrobností? Docela jsem mne nadchla, protože jsem letos odmítla jednu nabídku na cestu takto velkou lodí, ale inspirovala jste mne 🙂 Prosím tedy:

    1. web cestovní kanceláře/společnosti, kde jste objednávali?? Našla jsem nějaké, ale většinou jsou ceny min. dvojnásobné, než uvádíte.
    2. doporučila byste toto i menším dětem? cca 7-9 let?

    děkuji a krásný den
    irena smrčková

    1. Alena Holušová

      Dobrý den Ireno,

      my jsme měli plavbu přes CK Riviera Tour, nyní začátek května, vnitřní kajuta. Cca 80% ceny bylo za dospělé, děti minimum. Občas dělají i různé slevové akce na konkrétní termíny.

      Co se týká věku dětí, pokud jsou zvyklé i trochu chodit po městech, cestovat, proč ne. Prostě každé ráno po snídani se zvednout a jít něco málo poznávat 🙂 Nemusí to být na celý den. My jsme třeba v Dubrovníku šli po městě jen na 3 hodiny, protože bylo opravdu horko. Raději jsme se pak vrátili na loď k bazénu. Na lodi se děti nudit nebudou. Jsou tam bazény i dětské koutky pro různé věkové kategorie, basketbalové hřiště, stolní tenis. Ale já osobně bych u svých dětí počkala do těch cca 10-ti let, aby si to poznávání víc užily a já nepřišla o nervy 😉 Teď jim je 12 a 14 let.

Napsat komentář: Alena Holušová Zruš odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *